21. května 2014

Aktuálně k eurovolbám

Své jsem k nim řekl, ale tohle mě nadzvedlo. A píšu jen pár doprovodných řádků k odkazu na zprávu, kterou Babišmedia radši nepublikují. Přečtěte si prosím prvně tento odkaz.

Pokud vám stačí jenom shrnutí spíše odborného článku o energetické strategii, jde o toto: Polsko přišlo s iniciativou vytvořit kartel a kupovat ruský plyn jednotně pro celou EU. Konečně by tak vznikl účinný nátlakový prostředek a EU by začala Rusku konstruktivně čelit. No, a naše vláda, holedbající se svou proevropskostí, se chystá vrazit Unii kudlu do zad, neboť pro stát řízený jako firma je to prý výhodné. Přeloženo do češtiny, když už je to moje řemeslo: estébák si to kágébákem nerozhází. 

Přitom na kdejakou pitomost z Bruselu vstřícně předposraně kývneme. Ale když jednou za čas přijde z EU něco smysluplného, konstruktivního a charakterního, tak se uděláme pro sebe. Kdyby aspoň pro sebe. Podlézáme dubisku, které se nám už tolikrát vymstilo. Zrazujeme spojence, ale dlaň na dotace budeme nastavovat dál. Vláda bolševického agenta Babiše s loutkovým premiérem Sobotkou si tak může zahrát mariáš s vládami normalizačními a protektorátními. ANO, bude líp. Akorát si nikdo z voličů nepoložil předem otázku, komu bude líp. Kromě Agrofertu. 

Podle posledních průzkumů bolševici, socani a agrofertisti mají dostat v eurovolbách skoro 60 procent hlasů. Necelých 20 procent přijatelné strany, zbytek je propad. Ve výsledku to znamená, že naši evropskou reprezentaci má tvořit ze tří čtvrtin absolutní ksindl a ta zbylá čtvrtina vyplácá spoustu sil na to, aby se navzájem nesežrali. 

Největší vinu na tom mají ti, kdo na podzim nešli volit. Ono je to elegantní a hrdé, říkat si jen to nejlepší je pro mě dost dobré, jenže to si můžeme dovolit, když s hubou šejdrem a plnou šrajtoflí obrážíme vinotéky a delikatesy nebo si vybíráme auto – a nakonec nekoupíme nic, protože nic pro nás „není dost dobré“. A zapomínáme, že jde o věci, bez nichž se obejdeme. 

Bez politické reprezentace se neobejdeme. A když si nevybereme nic ucházejícího z toho, co je momentálně na pultě, logika osudu nám nandá na talíř ten nejhnusnější a nejnepředstavitelnější blivajz. Úplně názorně: Barroso je vůl. Obama je ukázkový produkt pozitivní diskriminace. Ale to není důvod dezertovat k Putinovi. 

Srát do vlastního (tj. euroatlantického) hnízda je zhoubná levičácko-rádobyintelektuální móda, která se k nám dostala ze Západu už v 70. letech. A provozovali ji spratci, kterým nic nescházelo a nevážili si štěstí, že se narodili na té lepší straně železné opony. Ale do SSSR nikdo z nich neemigroval, to si moc dobře rozmyslel. Bohužel se tento sport ujal i u nás a není ani tak nevkusný jako vlasti- a západozrádný. Kolikpak našich náhle se vyrojivších rusofilů v tom zaslíbeném Rusku bylo na zkušené? 

Hrát si v EU na bourání Rakouska je krátkozraké a svědčí o ztrátě pudu sebezáchovy. Ostatně samotné bourání Rakouska je kýčovitý mýtus. Nezbourali jsme nic, jen jsme si s gustem kopli do mrtvoly. A s touhle politickou reprezentací si do mrtvoly Evropské unie kopnout vůbec nestačíme, protože budeme ruskou gubernií dřív, než se EU rozpadne. Po nějakých Češích právem neštěkne pes. 

Je mi jasné, že očekávané výsledky eurovoleb nezvrátíme. Ale můžeme si aspoň uchovat a posílit vlastní důstojnost. Jsme součástí kultury stavějící na renesančním kultu svobodného jedince. Kdo nechce rozhodovat o svém vlastní osudu, ať se odebere Ruska, Putin ho přivítá s otevřenou náručí. Akorát se z jeho slovansky bratrského objetí už nikdy nevymaní. A pozdě bude říkat: „Jo, za Kalouska, to se nám to úpělo...“

Žádné komentáře:

Okomentovat